Proč jsi se rozhodl zapojit se do DofE?
Popravdě řečeno ani moc nevím, z jakého důvodu jsem se zapojil do tohoto programu. Ale asi proto, abych získal mezinárodní ocenění, které je pod patronací Prince Philipa - manžela britské královny Alžběty II.
Jaké aktivity sis ve třech oblastech – talent, dobrovolnictví a sport vybral?
Vybral jsem si Genealogii (v talentu), Fotbal (ve sportu) a Tutoring (v dobrovolnictví).
Jaké cíle máš v těchto oblastech?
Mým prvním cílem, na kterém pracuji již delší dobu před zapojením do programu DofE, je sestavení obsáhlého rodinného rodokmenu. Na mé rodině mně totiž záleží nejvíce - jednoduše je na 1. místě. V aktivitě fotbal jsem si vybral zvládnutí doškolení fotbalové licence C, abych mohl nadále trénovat moji přípravku. Tutoring jsem si zvolil právě kvůli tomu, že mě baví někomu něco vysvětlovat a pomáhat mým spolužákům a přátelům k dosažení lepších studijních výsledků. Velmi často se zbytečně podceňují a ,,stahují kalhoty, když brod je ještě daleko’’.
Hraješ fotbal a nebo jen trénuješ?
To je otázka přímo na mě! Fotbal hraji pouze rekreačně, na školních turnajích nebo na turnajích v malé kopané… popř. při tréninku, pokud je nás lichý počet. Takže de facto jen trénuji, žádný profesionální fotbalista ze mě asi už nebude, maximálně hráč nějaké „pralesní“ soutěže.
V kolika letech si začal trénovat?
To je velmi zajímavá otázka. K fotbalu mě přivedl můj bratr, který stále fotbal aktivně hraje. Já jsem ho z důvodu astmatu a zdravotních komplikací v dětství provozovat nemohl, a tak jsem se jezdil na zápasy mého bratra Viléma dívat. Postupně jsem se seznámil s lidmi, kteří byli ve spojení s jaroměřickým fotbalem. Přede mnou tu najednou stál nový svět. Trénovat jsem začal v listopadu 2015, kdy jsem chodil do 7. třídy základní školy, tedy ve svých 14 letech. Začínal jsem jako 2. asistent trenéra u předpřípravky a tu samou sezónu jsem končil na pozici 1. asistenta. Do sezóny 2016/2017 jsem už naskočil jako hlavní trenér a v naší soutěži jsme se stali vicemistři. Jeden rok jsem také působil jako vedoucí týmu a kustod A-mužů. Poté přišlo bohužel loučení se základní školou a volba školy střední. Vybral jsem si Anglo-německou obchodní akademii, a proto jsem musel mé malé svěřence opustit. První rok jsem trénoval mladší přípravku FK Slavoj Vyšehrad jako asistent. Zanedlouho poté jsem se poznal na Strahově s paní Haniakovou, šéftrenérkou dívek, která mě přivedla k ženskému fotbalu do samotné AC Sparta Praha, za což jí touto cestou moc děkuji! Od října roku 2018 trénuji sparťanskou starší přípravku dívek. Ovšem je přede mnou dlouhá cesta, abych se zdokonaloval v trenérských dovednostech a fotbalové teorii.
Jak si přišel k nápadu věnovat se Genealogii?
Moje rodina pro mě znamená vše. Zajímám se i o mé předky, na které jsem hrdý. Pravda, je mezi nimi pár osob, na které tak hrdý býti nemohu. Zajímám se o světovou historii a dějiny Československa, potažmo České republiky. S tím souvisí i můj zájem o rodinnou historii - vlastně každá významná historická událost se nějakým způsobem dotkla mé rodiny - např. odsun Němců, II. světová válka, Pražské jaro 1968, Vítězný únor 1948 a podobně.
Jaké materiály potřebujeme ke “zkoumání”?
Materiály získávám z vyprávění mých příbuzných - jako F. L. Čelakovský sbíral lidovou slovesnost, já sbírám rodinnou historii. Procházím zelektronizované digitální badatelny různých českých a německých archivů. Pokud ještě nejsou přístupné nebo zdigitalizované, vydám se do potřebného archivu osobně (za pomoci rodičů či bratra). Díky mému probíhajícímu studiu v Praze jsem měl možnost navštívit Archiv bezpečnostních složek, kde jsem nalezl záznamy, které vedla StB o tom, kdo s ní spolupracoval. Našel jsem tam například i to, že jeden můj předek byl náměstkem čs. velvyslance v Římě a po únorovém komunistickém převratu se odmítl vrátit. StB si na něj začala pečlivě vést spis, který má nakonec asi 10 kilogramů. Takže objíždím státní okresní archivy, Národní archiv v Praze, krajské úřady, matriky měst a tak dále.
Jak postupuješ?
Nejdříve si najdu zkoumanou osobu a zjistím o ní co nejvíc z blízkého zdroje (rodiče, prarodiče, tety, strejdové). Jakmile nashromáždím o této osobě co nejvíce informací, navštívím vybraný archiv a hledám další a další informace.
Zaslechli jsme, že jsi potomek Masaryka? Jak se to stalo?
Tak o tom, že můj předek byl první president Československa Tomáš Garrigue Masaryk jsem věděl už dlouho, ale při zapojení do DofE a oslavách 100. výročí samostatného Československa jsem s tím vyšel na veřejnost. V mé blízké rodině se to samozřejmě vědělo. Na internetu jsem si našel rodokmen a takovou krátkou kroniku předků a rodiny T.G.M. od pana profesora Ladislava Hosáka, který mě to pouze potvrdil. Vlastně Masarykova babička z matčiny strany (matka byla poloviční Němkou) byla za svobodna Kateřina Ruprichová… no a všichni Ruprichové, kteří jsou v Česku, ale i ve světě, jsou příbuzní a známe se.
Sandra Maria Steinbrecher
Dora Vargová